ZPRÁVY

Emil Kapusta: „Povedlo se, hrajeme jazz.“ROZHOVOR

15. září 2015, 15:00, Hana Písková
Emil Kapusta: „Povedlo se, hrajeme jazz.“ Velké Losiny - Jako přistěhovalec vděčím Šumpersku mimo jiné za to, že mě přitáhlo k jazzu a blues. Svůj podíl na tom mají i místní muzikanti, protože pokud tu žijete, kapelu Old Time Jazz Band nemůžete přehlédnout. Nejdřív jsem sledovala, jak se díky této skupině v podhůří Jeseníků zrodila další hudební generace Teens Jazz Band, v letošním roce přejmenovaná na Hotsy Totsy Five.

  A po několika letech, kdy jsem Šumperk na chvíli opustila, se ke mně donesla informace, že se muzikanti Old Time Jazz Bandu rozdělili do dvou skupin. Ta další dnes nese název V. Band a tvoří ji šestice muzikantů z Velkých Losin, Loučné nad Desnou, Šumperka a Dolních Studének. O jazzovém hudebním dění pod horami jsem si povídala s kytaristou a zpěvákem V. Bandu Emilem Kapustou.

Název V. Band, tedy Vernisáž Band má snad vyjadřovat, že hrajete raději na komornějších akcích?
Ze začátku byl záměr opravdu takový, že budeme hrát především na vernisážích a malých akcích. Nejdříve jsme byli bez zpěvu a hráli jsme jen orchestrální skladby. Později se k nám přidala zpěvačka Helena Soklová a poté, co se vrátila z Anglie i Helenka Soklová mladší, rozšířili jsme repertoár a dnes hrajeme prakticky kdekoli.

Někde na internetu jsem četla, že se Old Time Jazz Band rozpadl po padesáti letech. Ne, že by ti muzikanti přestali hrát, ale prostě se rozdělili na dvě skupiny. Proč?
Trošku jsme se rozešli názorově s vedoucím kapely Jiřím Sedláčkem, takže jsme se rozhodli odejít. A abych to upřesnil, padesát let v Old Time Jazz Bandu hrál vlastně jen jeden člověk – kontrabasista Vojta Bártfay, všichni ostatní přišli později.

Stejně je neuvěřitelné, že v podhůří Jeseníků hrají dnes vlastně tři dobré jazzové kapely. Jak jste se dostal k jazzu?
Já jsem samouk, hrál jsem bigbít, pak ale přišla rodina a děti, tak jsem toho nechal. Když děti odrostly, pozvali mě do Old Time Jazz Bandu, moje žena souhlasila, tak jsem zase začal hrát. Lásku k jazzu přinesl čas, člověk stárne a vyvíjí se. Jazz a konkrétně Old Time Jazz Band se mi líbil.

Takže jste jako kluk nechodil ani do hudebky, jak se tenkrát říkalo?
Ne, učil jsem se opravdu sám. Pokud vím, doma k tomu vedli snad jen našeho klavíristu Boříka Doušu. Tatínek ho vedl k jazzu, naučil ho složitou jazzovou harmonii, ale přitom mu prý vždycky říkal: „Tady si tu hudbu nezahraješ, tady u nás to nikdy nebude.“ A vidíte, povedlo se.

V čem je V. Band jiný než kapela, se kterou jste předtím hráli? Co můžou návštěvníci vašeho koncertu očekávat?
Hrajeme také jazz, ale není to dixieland (jazzový hudební styl, pozn. red). Je to bez dechu, komornější, řekl bych i propracovanější, hlavně aranžmá. Někomu, kdo má rád dixieland, se to na druhou stranu může zdát chudší.

Co tedy nejraději hrajete?
Všechno, co se nám líbí. Nakonec i do toho dixielandu zabrousíme, ale jak říkám, bez dechu. Hrajeme i skladby pro big bandy, které pro nás předělává aranžér – náš klavírista Bořík Douša. Dost se věnujeme taky jazzové latině.

Kdybych si měla vybavit některá jazzová jména, jejichž skladby ve vašem podání uslyším, která by to byla?
Poslední dobou děláme skladby od Diany Krall, jazzové standardy, z latiny je to třeba Antonio Carlos Jobim.

Znáte se spoustu let, jak často potřebujete zkoušet?
Nás to pořád moc baví. Hudba, to je nádhera, takže cvičíme pravidelně. Helenka Soklová má teď roční dcerku, tak nechodí úplně na každou zkoušku, ale ostatní se scházejí opravdu každý týden.

A kdybyste měl zmínit historii V. Bandu?
V roce 2003 jsme si příležitostně zahráli na nějaké vernisáži a z toho vznikla myšlenka, když nás to baví v tomhle složení, proč to nedělat pravidelně. Tak to tenkrát bylo.

Jaké máte za sebou úspěchy? Na jakých místech jste hráli?
Třeba pro Pražskou energetiku v O2 aréně v Praze, ale taky v Polsku, v Brně. Záleží, kam nás pozvou.

Jaký má vaše kapela vlastně věkový průměr?
Tak to jsem opravdu nepočítal, ale řekl bych, že snad 55 let. Nejstaršímu z nás je pětasedmdesát. Je úžasné, jak hraje a jak moc ho to baví.

Jaké máte sny? Kde byste si třeba chtěli ještě zahrát?
Tyto ambice už nemáme. Hrajeme pro pohodu a pro potěšení. Nejsme už nejmladší a přece jen to stěhování aparatury už nám dává hodně zabrat. Aparatura váží přes 450 kilogramů a při každém vystoupení nám projde čtyřikrát rukama, už nás to zmáhá.

Kde vás lidé mohou slyšet v nejbližší době?
Na konci září na čokoládovém festivalu ve Velkých Losinách. Těšíme se, že za námi dorazí kamarádi z Prahy a z východních Čech.

Stíháte se ve volném čase věnovat ještě jiným koníčkům?
Včelařím, mám velkou zahradu, rodinný dům a věnuju se rodině. To jsou moje záliby.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.

NA DYMYTRY ZADARMO


Hrajte s REJEM o pět vstupenek na koncert skupiny DYMYTRY, která vystoupí v pátek 27. října v kulturním domě v Zábřeze. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na metalový koncert zadarmo.

Soutěžní otázka:

Jaká image je typická pro členy kapely Dymytry?

A) Zahalují si tváře
B) Oblékají se do kožichů
C) Všichni nosí plnovous

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na festival DŽEMFEST, který se uskuteční v pátek 20. října v Domě kultury Šumperk, vyhráli Klára Hollarová ze Šumperka a Petr Horáček z Mohelnice.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně DK Šumperk (po-pá, 14-18 h).