SPORT

CYKLISTICKÉ VZPOMÍNÁNÍ: Sto třicet let plných událostí

5. prosince 2018, 08:00, Petr Fišer
CYKLISTICKÉ VZPOMÍNÁNÍ: Sto třicet let plných událostí Šumperk, Sudkov – Ke svolání „přípravného“ setkání v restauraci U Adély měli pádný důvod. Každý, kdo tíhne k cyklistickému oddílu pod hlavičkou Tělovýchovné jednoty Šumperk, nemohl v Sudkově chybět. Vždyť se blíží čas 130. výročí!

Program sobotního dostaveníčka byl nabitý. Členové si připomněli všechny etapy vývoje šumperské cyklistiky. Díky perfektní práci zakladatele oddílu Jana Ločárka se zachovala kronika, výsledky od roku 1956 a hlavně podrobná jmenovitá základna z jednotlivých let. Bylo na co vzpomínat. Napomohla i Kniha šumperského sportu, kde bylo čerpáno jak z archivů, tak z materiálů Drahomíra Polácha.

1889

Cyklistika má v moravském městě na úpatí Jeseníků velkou tradici, která sahá za hranici 130 let. První oficiální oddílové seskupení v něm vzniklo v roce 1889 v hotelu Německý dům, dnešním Slovanu. Neslo název Radfahrer Verein, později došlo k přejmenování na Deutschen Radfahrerverines Mahrisch Schonberg. Šumperk byl až do osvobození německým městem jen s menšinou českého obyvatelstva.
Spolek rozhodl o vybudování cyklistické závodní dráhy. Nacházela se za objektem měšťanské střelnice mezi dnešní hasičárnou, Žerotínovou ulicí a plynárnou. Měřila 330 metrů a slavnostně otevřena byla 5. června 1898. O několik měsíců později u ní vyrostla přistavěná tribuna a každý rok hostila spoustu závodů. Sloužila i potřebám bruslařského spolku a fotbalového týmu Germania.

1930

Činnost 1. Německého spolku trvala do roku 1918 a po skončení první světové války nebyla obnovena, naopak došlo k jejímu zrušení. Navázat se na ni snažilo pět klubů, jeden působil i v nedalekém Zábřeze.
Nový oddíl se založil v roce 1930 jako Viktoria Mahrisch-Schonberg. Na nic se nečekalo a s pořádáním nejrůznějších akcí v okolí se začalo hned vzápětí. Sportovní výbor se dohodl se zástupci Velamosu na uspořádání prvního ročníku Velké silniční ceny. Firma Velamos začala s výrobou jízdních kol o deset let dříve a zanedlouho jich dokázala zhotovit přes sedm tisíc.
Nemalé prestiži se těšil i Zlatý pohár Pradědu. Odehrával se na známé trati, která vedla přes Jeseník, Zlaté Hory, Karlovu Studánku a Šumperk. Tehdy se jezdilo po špatných prašných silnicích.
Za vrchol pracovitých „viktoriánů“ lze považovat rok 1935, kdy po dohodě se spolkem Šenkhofský rybník a Sportovním klubem Šumperk byla na hřišti u Benátek zhotovena dráha dlouhá 470 metrů. Patronát převzal už zmiňovaný Velamos a v následujících letech se zde uspořádalo značné množství závodů na dráze i za motorovými vodiči.

1956

Podle novinových záznamů z 28. března 1952 navštívil Šumperk vítěz Závodu míru Jan Veselý, aby předvedl instruktáž o cyklistice. Tréninky probíhaly každou neděli a dubnový termín patřil klubovému měření sil. Nový oddíl ČSSZ navázal na tradici pořádání závodu Kolem Pradědu. Jel se v nové podobě a zasloužené prvenství připadlo Hauserovi ze Spartaku Čelákovice. Celková délka trati se natáhla na 180 kilometrů.
S příchodem následujícího roku se ZSJ ČSSZ přejmenoval na Dobrovolnou sportovní organizaci Tatran Šumperk. Nadále v ní působili zakladatelé Jan Ločárek a Rudolf Míl. Postupně se dala do kupy parta nadšenců, která měla přes dvacet členů.
V roce 1956 došlo ke sloučení DSO Tatran se šumperskou Lokomotivou.
Cyklisté dosahovali vynikajících výsledků. Nejčastěji se objevoval na stupních vítězů Suchomel, jenž během čtyř let získal přes padesát prvenství, a to včetně několika přebornických titulů a mezinárodních triumfů v Polsku a na Slovensku. Dařilo se také Štodtovi a Flašarovi. Nejplodnějším byl rok 1963, kdy s ukončením činnosti Spartaku Uničov přestoupila do Lokomotivy řada známých jmen jako Adolf Kleibl, Emil Hekele, Jaroslav Konečný, Karel Křivánek a Ivo Furmánek. Šumperk byl v kurzu, což potvrdila nominace nejlepších borců do reprezentačního týmu pro závod kolem Anglie. Oddíl měl v té době rekordních 51 členů.

1965

Další budoucnost mu zajistila „družba“ s Duklou. Už se netýkala některých uničovských přeběhlíků, co upřednostnili comeback na Hanou. V Šumperku se vrátili k práci s mládeží a mimo jiné nachystali jubilejní desátý ročník populárního zápolení Kolem Pradědu. Jelo se jako mistrovství Moravy a těšilo se velkému zájmu ze strany startujících (267). Šampiónem se stal brněnský „duklák“ Karel Vávra.
Vlivem politických změn vojenská posádka v Šumperku skončila a přesunula se do Přerova. Cyklistickému oddílu nastaly těžké časy a základna klesla na pětadvacet nejvěrnějších. Po šestileté přestávce se podařilo obnovit spolupráci s Velamosem, pod jehož opatrovnickými křídly opět došlo ke zlepšení sportovních výsledků.
Dravé mládí v podobě Lachnita, Mazáka, Grila a Helešice se mísilo s mužskou zkušeností, kterou oplývali matadoři Vachutka, Caska, Dvořák, Hájek či Suchomel. Pod dohledem zvoleného předsedy Pavla Hájka se kladl důraz na výchovu talentů, k čemuž pozitivně napomohlo získání I. trenérské třídy.

1987

Mládežnické kategorie žáků a dorostu se v dalších letech povedlo „nakopnout“ s přispěním přínosné akce Hledá se mistr světa. V Šumperku se znovu sešla silná mládežnická skupina, tentokráte kolem Burýška, Kouřila, Procházky a Vondráka. Šumperští zástupci se výrazně prosazovali nejen na pohárové scéně, ale i v závodech mistrovství republiky a na nejrůznějších mezinárodních podnicích. První tři jmenovaní se dostali do vrcholového střediska, Burýšek s Kouřilem dokonce hájili barvy rodné vlasti a reprezentovali ČSFR.
V době, kdy se předsednické taktovky chopil Josef Mazák, byl pro snadnější dopravu cyklistů zakoupen minibus SI203. Legendární závod Kolem Pradědu se přesunul na atraktivní okruh Rejchartice - Kopřivná – Šumperk. V roce 1987 spadal do seriálu Československého poháru a za nepříznivého deštivého počasí přinesl jeden z nejtěžších ročníků. Asistovala u něj celá federální špička, z níž byl nejrychlejší Baďura před Fořtem a Kozárkem.

2002


Do cyklistických „pastí“ se chytali další talenti. V Šumperku nastávala doba, která patřila Měrkovi, Klučkovi, Fajkusovi a bratrům Hájkovým. Největší naděje Radek Hájek si přivlastňovala nejcennější medaile v krajských i celorepublikových závodech. Pozadu nezůstávali ani ostatní dorostenci.
V období 2002 až 2008 došlo k zásadní roztříštěnosti členské základny. Nový trend byl typický pro celou republiku. Oddíl vzhledem k malému finančnímu rozpočtu nebyl schopen udržet odchovance ve svých řadách, protože k závodění potřebovali daleko nákladnější materiální výbavu. Jezdili tak za sponzory velkých výrobců kol.
V současnosti se v Šumperku věnují i horským kolům a cyklokrosu. Největší radost dělají klubovým představitelům Petr Hrubý, Tomáš Kechrt a Marek Hejtmánek.
 


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.

NA DIVADLO ZADARMO

Hrajte s REJEM o 2krát 2 vstupenky na ojedinělé divadelní představení ĎÁBEL PROTI BOHU, které se uskuteční v klášterním kostele v Šumperku v úterý 18. prosince. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. V příštím čísle zveřejníme jména dvou čtenářů, kteří půjdou na představení zadarmo.

Soutěžní otázka:

Kdo hraje v šumperské inscenaci Ďábel proti bohu postavu Bobliga?

A) Petr Král
B) Petr Komínek
C) Petr

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO,
BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)

VYHODNOCENÍ

Vstupenku na novou animovanou komedii ZIMNÍ RADOVÁNKY PATA A MATA, kterou promítá šumperské kino Oko 20. prosince, vyhráli Jiří Motyka z Hrabenova, Katina Korbarová z Rapotína a Iva Mikešková z Loučné nad Desnou.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně kina Oko Šumperk.