KULTURA

Jedenáctiletý spisovatel měl tiskovku v kině

26. dubna 2006, 18:57, -vavka-
Jedenáctiletý spisovatel měl tiskovku v kině Zábřeh - Dopoledne pokřtil svou prvotinu a odpoledne se zúčastnil křtu knihy, na které se autorsky spolupodílel. O tom, jaké to je, mít za spolužáka spisovatele, se zeptejte zábřežských páťáků ze Severovýchodu.
Zábřeh - Dopoledne pokřtil svou prvotinu a odpoledne se zúčastnil křtu knihy, na které se autorsky spolupodílel. O tom, jaké to je, mít za spolužáka spisovatele, se zeptejte zábřežských páťáků ze Severovýchodu.

Budou vám živě vyprávět – před pár dny si totiž vzali do své režie moderování křtu první, tiskem vydané, knihy svého spolužáka Radoslava Horáka. Jmenuje se Energetický čaj, má 64 stran a ilustracemi ji doplnila „spisovatelova“ maminka. O pár hodin později se v Zábřehu křtila další kniha – Radek byl jedním z jejích autorů.

Moderování křtu knihy Energetický čaj se ujali Kamil a Adéla, dva z Ráďových spolužáků. A nutno uznat, že jim to šlo skvěle. Hvězdil i autor – na otázku, jak se cítí v tento svůj velký den, odpověděl projevem sobě vlastním: „Cítím se tak dobře, že se to ani nedá říct, jak dobře. Cítím se prostě dobře.“ Ráďa píše nejen povídky a pohádky, ale skládá i básně. Ani ty v programu nemohly chybět. Např. básnička „Už je konec házení“ vznikla bezprostředně poté, co míček, kterým si děti pohazovaly po třídě, skončil za tabulí. Naopak „Básnička za pět minut“ vznikla naprosto neočekávaně - k jejímu složení vyprovokovala Ráďu sázka se spolužačkou ve školní družině, že nenapíše básničku za 5 minut. Napsal – obsahem jsou zveršované myšlenky, které se mu přitom honily hlavou.

Na správném křtu nesměla chybět ani tisková konference. Přestože vedle oficiálních hostů bylo novinářů v sále dostatek, improvizovaná tiskovka v podání dětských interpretů neměla konkurenci. V palbě otázek neztratil malý autor duchapřítomnost a na každou našel vtipnou odpověď.


OT:Která básnička byla oceněna jako první?

„Na to, která básnička byla oceněna jako první už se nepamatuji, bylo oceněno mnoho mých básní. “ (Pozn. REJdakce – tou poslední byla veršovaná pohádka, se kterou se Ráďa zapojil do literární soutěže knihovny Kouzliti v pohádce dovoleno. Ikdyž nebyla mezi nejlepšími vyhodnocenými, společně s osmdesátkou dalších tvoří obsah vázané knížky, kterou zábřežská knihovna 20. dubna slavnostně pokřtila).


Kdo je tvým spisovatelským vzorem?

„Můj vzor není nikdo. Píšu tak, jak to cítím a potřebuji.“


Která vzpomínka z psaní Tvých knížek je nejsmutnější?

„Nevím, která vzpomínka z psaní knížek je nejsmutnější, protože všechny jsou veselé.“


V čem nevynikáš?

„ Moc nevynikám v tělocviku, ale tělocvik mne baví, tedy ohledně předmětu.“


Co vůbec neobsahují tvé knihy?

„Ony vlastně obsahují skoro všechno, kromě vraždění a zabíjení. To nikdy neobsahují.“


Jak jsi se cítil, když někdo nepochopil tvou povídku?

„Když někdo nepochopil mou povídku, měl jsem z toho opravdu trapný pocit.“


Čeho si vážíš na svých rodičích? (maminka Naďa doplnila knížku pěknými ilustracemi a je mj. autorkou nápadu vydat synovi knihu i za cenu, že by to mělo rodinu stát poslední peníze – pozn. REJdakce)

“Na mámě si vážím, že je ke mně vysoce tolerantní. Má mne ráda, všechno mi zařizuje a ve všem mne podporuje. Na svém tátovi si vážím toho, čeho si vážím na své mámě.“


Už víš, s jakou dívkou se oženíš a která bude ta pravá na celý život?

Nevím, jestli se někdy ožením. Nevím, s jakou bych chtěl žít, ale určitě si nějakou najdu. Holky těšte se!“


Závěrečná otázka starosty města Zábřehu: Které slůvko máš nejraději a který autor a kniha jsou ti nejbližší?

„Já mám skoro všechna slova rád, kromě slov škaredých. Moje nejoblíbenější kniha je Děti z Bullerbinu a Pipi Dlouhá punčocha,“ nedal se vyvést z míry mladičký autor, kterého k napsání křtěné knihy inspiroval jeho nejlepší kamarád Láďa. A když se mu později podařilo na počítači rozpohybovat maminčiny porcelánové kočky, natočil o nich s Láďou animovaný film, z něhož dva díly nechal svým spolužákům po křtinách v kině promítnout. Jen na autogramiádu si muselo dětské publikum počkat do druhého dne. V kině byla knížečka k zakoupení pouze pro rodinu, dospělé příznivce a vzácné hosty. Nechyběli ani vydavatel Jindřich Pachta a sudičky knihy - starosta města Zábřehu Petr Fabián a ředitel a třídní učitelka ZŠ Severovýchod. Při následné autogramiádě Ráďa do všech knih vepsal vlastnoruční věnování.


„Je to pro nás sváteční den,“ řekl po skončení křtu ředitel Radkovy školy Pavel Pašta. „Dostalo se mi čestné výsady být kritikem jeho nových dílek – první smí číst paní učitelka, pak čtu já. Radek je výjimečný chlapec a neustále mne překvapuje. Jeho písemný projev má hluboký podtext.“

„Radek je zatím náš nejmladší autor, kterého vydáváme,“ řekl REJi.cz šéfvydavatel nakladatelství LYNX, které podporuje začínající autory. „Knihu jsem přečetl třikrát a četl jsem ji rád. Poprvé šlo o zběžné čtení. Při druhém čtení jsem si uvědomil, že bych byl rád, kdybych ji dokázal napsal alespoň tak, jako tento chlapec. Při třetím čtení začaly mezi řádky vystupovat myšlenky, které už na papír nevešly. Myslím, že o tomto autorovi ještě uslyšíme - má před sebou skvělou budoucnost,“ zhodnotil práci na právě pokřtěné knize Jindřich Pachta a nijak se netajil přáním ještě pár knih Radkovi vydat. Osobně mu učarovala úplně první knížečka, kterou Ráďa napsal tiskacími písmeny ve svých 4,5 letech. Improvizovaně sešitá je totiž součástí výstavy, která v minigalerii zábřežského kina RETRO dokumentuje literární úspěchy teprve jedenáctiletého Radoslava Horáka, jehož spisovatelskou dráhu odstartovala třídní učitelka Dagmar Stryková, když ho přihlásila do soutěže, odkud si v závěru roku 2004 přivezl ocenění v podobě Zlatého oříšku pro nejnadanější děti ČR.

„Od malinka u nás nebylo papíru, aby ho Ráďa nepopsal nebo nepokreslil,“ vzpomíná na začátky „spisovatelské“ kariéry svého syna maminka Naďa. „Schovávala jsem každý popsaný papírek, což se teď hodilo. Za finanční podpory Města a ZŠ Severovýchod vyšla kniha v pětisetkusovém vydání. Pokud se je podaří všechny prodat, chtěla bych Radkovi ještě vydat básničky. Píše je moc pěkné,“ dodala maminka, která se nyní realizuje v roli synova manažera. O pár hodin později už se oba skláněli nad druhou právě pokřtěnou knihou, která mj. obsahovala i Ráďovu zveršovanou pohádku.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 12.5.2006 08:11
Titulek: Autor?
Autor: Perilan
25
Docela rád bych si knihu tohohle autora přečetl - už jen proto, abych si dokázal přemrštěnost shonu a humbuku kolem něj.
Pokud se o něm vůbec píše, určitě má jako autor budoucnost, ale z vlastní zkušenosti vím, že povídky, natožpak kniha nemohou mít v nějakých jedenácti, dvanácti letech hlubší úroveň a smysl, mentální vyspělost autora na nich musí být jasně znát.
A co se básní týče, už podle názvu nemohou obsahovat nic hlubšího, označil bych je zjevně za říkanky.

P.S.: Jak velký je autorův tým editorů?

P.P.S.: Kdyby byly odpovědi autora na otázka reálné a autentické, bylo by to hezké. Jenže bych chtěl vidět jedenáctiletého, který řekne "potřebuji".
Reagovat
Datum: 27.7.2006 17:26
Titulek: RE: Autor?
Autor: ino
10
Knihu si lze objednat primo u vydavatele ;-)

http://www.volny.cz/nakladatellynx/publikace.html
Reagovat
Datum: 5.8.2006 21:35
Titulek: RE: Autor?
Autor: :-)
20
Nevím sice,kdo je PERILAN,ale podle reakce je to člověk,který v sobě iví závist a nepřejícnost.Jak normální a běné v dnení době.Pokud by se opravdu zajímal,nael informace a teprve potom reagoval,třeba i nesouhlasně,mělo by to určitý efekt,určitou váhu.Ale takto mluví jen o svém karohlídství.Kadý ale dělá stejně jen to,co umí...Přej a bude ti přáno...
Reagovat
Datum: 15.1.2007 15:56
Titulek: RE: RE: Autor?
Autor: Perilan
17
Naprosto netuším, kdo je pan (slečna?) ":-)", ale doporučil bych mu (jí) nehodnotit lidi podle prvního dojmu a reakce.
Za prvé si nejsem vědom toho, že bych převedl nějaké škarohlídství, nepřejícnost a závist - to abych Tě citoval. Hned zpočátku jsem předeslal, že mluví-li se o dotyčném, určitě talentovaný je, pouze jsem vyjádřil pochybnost nad kvalitou knihy. Můžu se domnívat, že je to třeba mediální tah, můžu se domnívat, co se mi jen zlíbí :o)
A stejně tak, jako co se mohu domnívat, to mohu také komentovat. Uměním pana (slečny) ":-)" je očividně útočit na kohokoli, jehož názor neodpovídá tomu, co by si přál(a). Jak typické v dnešním světě. Já, já, a zase jen já.

P.S.: Musím Ti ale poděkovat - z Tvého popudu si knihu opravdu seženu, je-li to ještě možné, abych si svůj názor případně mohl poupravit.

P.P.S.: Jsem si naprosto jistý, že tomu mladíkovi já nemám co závidět ;o) nepochybuji ale o tom, že skálopevně budeš tvrdit opak, abysy neztratil(a) tvář. Respektuj a budeš respektován.
Reagovat

DO KINA ZADARMO


Hrajte s REJEM o 3 vstupenky na třetí díl animované komedie JÁ, PADOUCH, kterou šumperské kino OKO promítá celý měsíc od 25. června až do 26. července. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména tří čtenářů, kteří půjdou do kina zadarmo.

Soutěžní otázka:

Jak se jmenuje největší světový padouch?

a) Grrr
b) Glum
c) Gru

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)

VYHODNOCENÍ

Vstupenku na zahajovací koncert KLÁŠTERNÍCH HUDEBNÍCH SLAVNOSTÍ, který se uskuteční v neděli 2. července v klášterním kostele v Šumperku, vyhráli Marcela Haramiová ze Šumperka, Radomír Pátík ze Šumperka a Josefa Růžičková ze Šumperka.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně DK Šumperk.