KULTURA

Klášterní kostel zanedlouho opět rozezní zvuk královského nástroje

3. srpna 2005, 21:51, Stanislava Marešová
Klášterní kostel  zanedlouho opět rozezní zvuk královského nástroje Šumperk - Další z restaurátorských prací, kterými pokračují mistři řemesel v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie je již více jak rok probíhající oprava královského nátroje, varhan.
Šumperk - Šumperk - Další z restaurátorských prací, kterými pokračují mistři řemesel v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie je již více jak rok probíhající oprava královského nástroje, varhan. V listopadu loňského roku byla kromě jiných obnovovacích prací, které měly za úkol zachránit jedinečnou památku města Šumperka, které předtím hrozila i demolice, zahájena i restaurace skoro stoletých kostelních varhan. Na obnovu tohoto jedinečného nástroje byl povolán olomoucký odborník Ivo Roháč- varhanář restaurátor, který se práci s královskými nástroji věnuje více jak dvacet let. Šumperské varhany jsou nástroj z roku 1911 značky Rieger opus 1743 z dílny bratří Riegerů, kteří ve své době patřili mezi jednu z největších evropských firem vyrábějících varhany.Uvnitř nástroje se zachovaly i podpisy původních řemeslníků.

„ Nástroj byl postupně demontován a deponován v prostorách věže mezi kůry a u zvonu. Některé části a hrací stůl byly odvezeny do dílny v Olomouci. Skříň nástroje, vzduchový zásobník jsou z důvodu nesnadné manipulace ponechány na kůru popisuje první setkání se šumperským nástrojem Ivo Roháč. Při svých pracích dokonce se svým kolegou našel pod zátěžovými cihlami ve vzduchovém zásobníku i staré noviny z jara roku 1911, což podle restaurátorů upřesňuje datum montáže nástroje.

Šumperské varhany jsou podle Iva Roháče i přes skutečnost, že již tehdy šlo o tovární výrobu, jedinečným technickým a zvukovým dílem. Jedná se o dvoumanuálový nástroj s pedálem. Traktura varhan je rourková pneumatická tlaková, říká Ivo Roháč a hned následně ukazuje pro neznalé složitý mechanismus celého velkého stroje. "I když elektrické vzduchové čerpadlo varhan chybí a bylo nutno dodat nové, varhany by i přesto byly schopny hrát. Ve stylové varhanní skříni je ve spodní části umístěn plovákový vzduchový zásobník s nožním foukačem ovládaný kalkantem z boční strany varhanní skříně," ukazuje Ivo Roháč a hned vysvětluje: "Kalkant (pomocník varhaníka), šlapáním foukal potřebný vzduch do mechů. Množství načerpaného vzduchu sledoval na stupnici vzduchových hodin."

Hrací stůl je postaven středem, čelem k oltáři a je nejsložitějším zařízením varhan. I jeho generální renovace byla v rukách Iva Roháče a jeho kolegů. Bylo nutné také provést repasování kuželových vzdušnic, opravu poškozených píšťal z nichž 32 muselo být nahrazeno kopiemi, vzduchového hospodářství a dalších složitých zařízení varhan. Dřevěná skříň naštěstí nebyla příliš poškozena červotočem, bylo nutné obnovit barvu i vyspravení otvorů a prasklin křídovým tmelem, očištění, vyretušování a přezlacení. Insekticidní ošetření proti dřevokaznému hmyzu z vnitřní části pak zabrání dalším pokusům všudy škodícího broučka červotoče. „Současný stav odpovídá stáří a konstrukci. Celý stroj je silně znečištěn mikroskopickým prachem, což má vliv nejenom na ladění, ale i na celkový spolehlivý chod traktury. Potěšující je, že píšťalkový fond je původní, včetně původního cínového prospektu, který přežil válečná rekvírování,“ říká restaurátor. Podle něj právě červotoč a neznalé zásahy nejvíce poškozují historické varhany.

V současnosti se již práce blíží k závěru. Všechny díly varhan jsou již zrestaurovány, varhany znovu postaveny a plně funkční. Zbývá instalovat asi ještě polovina z cca. jednoho tisíce píšťal a provést intonaci a naladění celého nástroje. Restaurace varhan by měla být dokončena do tří týdnů, pro podzimní varhanní festival.

Varhanářství má na severní Moravě velmidlouhou tradici. Nejstarší doložená zpráva pochází z roku 1596 a hovoří o opavském mistrovi Ignáci Eckhardtovi.Od roku 1873 bylo započato s číslováním opusů a opus 1 byl zaslán na světovou výstavu do Vídně, kde vzbudil velkou pozornost. Rozhodující význam pro rozvoj firmy měla světová výstava v r. 1878 v Paříži, která mimo mezinárodní uznání přinesla i zahraniční objednávky a umožnila budování podniku. Význam Riegerovy firmy byl již v prvním období zdůrazňován návštěvami významných církevních i světských osobností a propůjčení “c. k. dvorní dodavatel”. Firma funguje dodnes. Krnovské varhany jsou známé v celém světě pod registrovanou ochrannou známkou “RIEGER – KLOSS”. Dnes závod RIEGER - KLOSS Varhany, s. r. o. zaměstnává kolem 100 lidí a podle velikosti produkuje průměrně 7-10 nástrojů ročně.

Při práci na článku děkuji za ochotu a pomoc panu Roháčovi, který šumperský královský nástroj oživí.

Varhany mají dva druhy píšťal, kterých je asi tisíc. Dřevěné si vyžádaly důkladné vyčištění a vytěsnění ladících zátek, kovové pak vymytí v saponátovém roztoku, vypláchnutí a vysušení. Největší píšťala je velká asi 3metry 20, nejmenší pak jen půl centimetru. Krásná krabice varhan je nově opatřena i zlacením.

Pohled na zašpiněné klávesy varhan a na jejich pozdější úpravu je obdivuhodný. Ivo Roháč navrhl i nová povrchovou úpravu hlavy hracího stolu a dubové krycí roletky šelakovou politurou

Některé části varhan se museli čistit petrolejem i párou. V domácí dílně se pak přes zimu pracovalo na titěrných pracích hracího stroje, který byl mimo jiné celý rozebrán a vyčištěn.

I když bylo zjištěno, že v pedálu byl zrušen rejstřík Violon 16´ a namísto ovládací sklopky bylo napojeno nově instalované trempko, rozhodl se původně Ivo Roháč pro obnovení pedálového rejstříku, který si pak vyžádal i vyrobení nové značky. Jak se nakonec ukázalo, Violon 16´nebyl ve stroji plánován. „Snad už tenkrát chyběly peníze, tak byl ponechá prázdný,“ vystěluje Roháč. „Co se týká řemeslného provedení, je na profesionální úrovni a pravděpodobně bylo provedeno fy. Rieger – Kloss,“ dovádá.

Na tzv. kalkaltnu se pomocník varhaníka jistě pořádně nadřel. U hodin se při své namáhavé práci při šlapání přidržoval, zatímco varhaník si hraní mohl ulehčit šlapáním na pedál crescendo.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.