KULTURA

Klášterní kostel zanedlouho opět rozezní zvuk královského nástroje

3. srpna 2005, 21:51, Stanislava Marešová
Klášterní kostel  zanedlouho opět rozezní zvuk královského nástroje Šumperk - Další z restaurátorských prací, kterými pokračují mistři řemesel v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie je již více jak rok probíhající oprava královského nátroje, varhan.
Šumperk - Šumperk - Další z restaurátorských prací, kterými pokračují mistři řemesel v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie je již více jak rok probíhající oprava královského nástroje, varhan. V listopadu loňského roku byla kromě jiných obnovovacích prací, které měly za úkol zachránit jedinečnou památku města Šumperka, které předtím hrozila i demolice, zahájena i restaurace skoro stoletých kostelních varhan. Na obnovu tohoto jedinečného nástroje byl povolán olomoucký odborník Ivo Roháč- varhanář restaurátor, který se práci s královskými nástroji věnuje více jak dvacet let. Šumperské varhany jsou nástroj z roku 1911 značky Rieger opus 1743 z dílny bratří Riegerů, kteří ve své době patřili mezi jednu z největších evropských firem vyrábějících varhany.Uvnitř nástroje se zachovaly i podpisy původních řemeslníků.

„ Nástroj byl postupně demontován a deponován v prostorách věže mezi kůry a u zvonu. Některé části a hrací stůl byly odvezeny do dílny v Olomouci. Skříň nástroje, vzduchový zásobník jsou z důvodu nesnadné manipulace ponechány na kůru popisuje první setkání se šumperským nástrojem Ivo Roháč. Při svých pracích dokonce se svým kolegou našel pod zátěžovými cihlami ve vzduchovém zásobníku i staré noviny z jara roku 1911, což podle restaurátorů upřesňuje datum montáže nástroje.

Šumperské varhany jsou podle Iva Roháče i přes skutečnost, že již tehdy šlo o tovární výrobu, jedinečným technickým a zvukovým dílem. Jedná se o dvoumanuálový nástroj s pedálem. Traktura varhan je rourková pneumatická tlaková, říká Ivo Roháč a hned následně ukazuje pro neznalé složitý mechanismus celého velkého stroje. "I když elektrické vzduchové čerpadlo varhan chybí a bylo nutno dodat nové, varhany by i přesto byly schopny hrát. Ve stylové varhanní skříni je ve spodní části umístěn plovákový vzduchový zásobník s nožním foukačem ovládaný kalkantem z boční strany varhanní skříně," ukazuje Ivo Roháč a hned vysvětluje: "Kalkant (pomocník varhaníka), šlapáním foukal potřebný vzduch do mechů. Množství načerpaného vzduchu sledoval na stupnici vzduchových hodin."

Hrací stůl je postaven středem, čelem k oltáři a je nejsložitějším zařízením varhan. I jeho generální renovace byla v rukách Iva Roháče a jeho kolegů. Bylo nutné také provést repasování kuželových vzdušnic, opravu poškozených píšťal z nichž 32 muselo být nahrazeno kopiemi, vzduchového hospodářství a dalších složitých zařízení varhan. Dřevěná skříň naštěstí nebyla příliš poškozena červotočem, bylo nutné obnovit barvu i vyspravení otvorů a prasklin křídovým tmelem, očištění, vyretušování a přezlacení. Insekticidní ošetření proti dřevokaznému hmyzu z vnitřní části pak zabrání dalším pokusům všudy škodícího broučka červotoče. „Současný stav odpovídá stáří a konstrukci. Celý stroj je silně znečištěn mikroskopickým prachem, což má vliv nejenom na ladění, ale i na celkový spolehlivý chod traktury. Potěšující je, že píšťalkový fond je původní, včetně původního cínového prospektu, který přežil válečná rekvírování,“ říká restaurátor. Podle něj právě červotoč a neznalé zásahy nejvíce poškozují historické varhany.

V současnosti se již práce blíží k závěru. Všechny díly varhan jsou již zrestaurovány, varhany znovu postaveny a plně funkční. Zbývá instalovat asi ještě polovina z cca. jednoho tisíce píšťal a provést intonaci a naladění celého nástroje. Restaurace varhan by měla být dokončena do tří týdnů, pro podzimní varhanní festival.

Varhanářství má na severní Moravě velmidlouhou tradici. Nejstarší doložená zpráva pochází z roku 1596 a hovoří o opavském mistrovi Ignáci Eckhardtovi.Od roku 1873 bylo započato s číslováním opusů a opus 1 byl zaslán na světovou výstavu do Vídně, kde vzbudil velkou pozornost. Rozhodující význam pro rozvoj firmy měla světová výstava v r. 1878 v Paříži, která mimo mezinárodní uznání přinesla i zahraniční objednávky a umožnila budování podniku. Význam Riegerovy firmy byl již v prvním období zdůrazňován návštěvami významných církevních i světských osobností a propůjčení “c. k. dvorní dodavatel”. Firma funguje dodnes. Krnovské varhany jsou známé v celém světě pod registrovanou ochrannou známkou “RIEGER – KLOSS”. Dnes závod RIEGER - KLOSS Varhany, s. r. o. zaměstnává kolem 100 lidí a podle velikosti produkuje průměrně 7-10 nástrojů ročně.

Při práci na článku děkuji za ochotu a pomoc panu Roháčovi, který šumperský královský nástroj oživí.

Varhany mají dva druhy píšťal, kterých je asi tisíc. Dřevěné si vyžádaly důkladné vyčištění a vytěsnění ladících zátek, kovové pak vymytí v saponátovém roztoku, vypláchnutí a vysušení. Největší píšťala je velká asi 3metry 20, nejmenší pak jen půl centimetru. Krásná krabice varhan je nově opatřena i zlacením.

Pohled na zašpiněné klávesy varhan a na jejich pozdější úpravu je obdivuhodný. Ivo Roháč navrhl i nová povrchovou úpravu hlavy hracího stolu a dubové krycí roletky šelakovou politurou

Některé části varhan se museli čistit petrolejem i párou. V domácí dílně se pak přes zimu pracovalo na titěrných pracích hracího stroje, který byl mimo jiné celý rozebrán a vyčištěn.

I když bylo zjištěno, že v pedálu byl zrušen rejstřík Violon 16´ a namísto ovládací sklopky bylo napojeno nově instalované trempko, rozhodl se původně Ivo Roháč pro obnovení pedálového rejstříku, který si pak vyžádal i vyrobení nové značky. Jak se nakonec ukázalo, Violon 16´nebyl ve stroji plánován. „Snad už tenkrát chyběly peníze, tak byl ponechá prázdný,“ vystěluje Roháč. „Co se týká řemeslného provedení, je na profesionální úrovni a pravděpodobně bylo provedeno fy. Rieger – Kloss,“ dovádá.

Na tzv. kalkaltnu se pomocník varhaníka jistě pořádně nadřel. U hodin se při své namáhavé práci při šlapání přidržoval, zatímco varhaník si hraní mohl ulehčit šlapáním na pedál crescendo.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.

NA KONCERT ZADARMO


Hrajte s REJEM o 5 vstupenek na komponovaný koncertní recitál textaře MICHALA HORÁČKA, který se uskuteční v pátek 6. října v Domě kultury Šumperk. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na koncert zadarmo.

Soutěžní otázka:

K jaké písni nenapsal text Michal Horáček?

A) Dívám se, dívám
B) Levandulová
C) Lásko, voníš deštěm

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)

VYHODNOCENÍ

Vstupenku na galakoncert našeho nejznámějšího tenoristy ŠTEFANA MARGITY, který zazpívá v sobotu 23. září v kulturním domě v Zábřeze, vyhráli Marcela Krmíčková ze Sudkova, Martina Kubešová ze Šumperka a Zdenka Zapletalová z Hrabenova.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně IC Zábřeh (v budově kulturáku).