KULTURA

Nejvyššího Čecha máme u nás za humny

25. května 2005, 23:35, dark
Nejvyššího Čecha máme u nás za humny Chromeč - Zatímco si celá země na veřejnoprávním programu ČT1 láme hlavu otázkou, koho zvolit za největšího Čecha, v okolí Šumperka a zejména pak v malé obci, která se jmenuje Chromeč, mají už po jedno století jasno.
Chromeč - Zatímco si celá země na veřejnoprávním programu ČT1 láme hlavu otázkou, koho zvolit za největšího Čecha, v okolí Šumperka a zejména pak v malé obci, která se jmenuje Chromeč, mají už po jedno století jasno.

Nejvyšším Čechem je pro ně Josef Drásal, který se v Chromči před více jako stošedesáti lety narodil.

Málokdo, tehdy v pořadí třetímu dítěti obyčejných manželů Dráslovým, Johanu a Magdáleně, předpovídal, že jejich syn dobude ve světě takové slávy. I když po Josefovi následovalo ještě další tři sourozenci, žádné jiné dítě z šesti capartů už takovou výšku jako Josef nenabralo. Když se po tragické smrti otce Johana, který byl místním brusičem jehel a zahynul při hašení požáru chromečského mlýna, rodina dostala na pokraj nouze, musel ruku k dílu přiložit i vytáhly dlouhán Josef.

Nebyla to jen výška, kterou se od svých vrstevníků mladý obr lišil. Jeho časté bolesti zad ho vylučovali z běžných dětských her o posmívání a pošklebování dorostenců ani nemluvě. Mladý obr ostatně nevynikal ani ve škole, stěží se naučil číst a psát, proto bylo záhodno dát ho spíše do učení. Tak Josef nastoupil jako pacholek a nádeník ve dvoře v Chromči,aby později jezdil u místního hraběte ze Žerotína s povozem a voly.

Již tenkrát byl vysoký oněch uctihodných 242 centimetrů, které by ho dnes s přehledem dostaly do české knihy rekordů a vážil necelých 190 kilo. Stejně oblíbené byly i historky o neuvěřitelném apetitu, kdy obr spořádal na posezení i čtyři bochníky chleba, mísu ořísků a brambor. Ty si ostatně musel sám vařit v pařáku, ve kterém jinak vyvařovali vepřům. Do normálního hrnce by se totiž Josefův oběd nevešel. "Jednou, pro pobavení společnosti, nabídl kroměřížský advokát Mildshuh Drásalovi, že zaplatí vše, co v jeho hospodě sní. Drásal jen na posezení spořádal devět řízků a hospodu pak vyjedl," říká chromečský historik. Zkazky o obru z Chromče jsou ostatně známé široko daleko. Přesto všechno jídlo,které dokázal spořádat však byl Josef Drásal podle dobových kreseb hubený až kostnatý.

Snad za vidinou peněz či lepšího života,než byl ten v neustálém hrbení ze studu před ostatními, se Josef Drásal vrhl na varietní kariéru. Počátek můžeme nalézt v místním šumperské Panorámě, ze které však po třech týdnech odešel. Obecenstvo z blízkého okolí totiž Drásala již znalo a nic světoborného na jeho výšce nevidělo. Drásalův kamarád Janoch však Josefa přemluvil a oba se společně vydali dobít Evropu. Po dvacet let se obr Drásal prezentoval po všech zemích dalekých i blízkých, navštívil Rakousko, Němeco, Francii, Anglii, Rusko i Turecko, lež z těchto cest se do dnešního dne nedochovaly žádné písemné doklady ani pasy. Český obr vystupoval vždy v hanáckém kroji, na rukou zva zlaté prsteny, které si na zápěstí mohlo nasadit malé dítě, jak měl tlusté prsty. Už samotným vzhledem působil Josef Drásal impozantně, což ale jeho kamarád Janoš rád zdůrazňoval liliputkou z Protivanova, ženou měřící jen něco málo přes metr.

Obr Drásal se na svých cestách setkal s mnoha osobnostmi tehdejší politiky, leckterý královský komoří by mu mohl závidět jeho známosti.Byl představen nejen císaři Napoleonovi,ale i německému císaři Vilémovi II. Přátelství obou můžů, výdělkuchtivého Janocha a dobráckého obra Drásala však nemělo dlouhého trvání. Po skoro dvaceti letech se tito na první pohled nerozluční kamarádi ve zlém rozešli. Drásal se vrátil do Čech, aby si v Holešově koupil dům na míru a Janoch zakotvil ve Vídni, kde si pořídil na tehdejší dobu luxusnější kavárnu.O mnoho vydělaných peněz však Josef Drásal přišel svými neuváženými spekulacemi. I když v domě v Holešově dožil svá poslední léta, jeho život moc idylický nebyl. Při své výšce ho totiž po většinu života trápila i samota. Sám na vlastní kůži zažil, jak při pohledu na jeho vysokou postavu ženy padaly do mdlob. Málokterá pak našla odvahu s obrem spojit svůj život. I když se obr chtěl oženit, bylo mu souzeno vybírat si své vyvolené jen z obryň. Podle dochovaných zkazek a krátkých písemných zpráv se dokonce dvořil dceři jednoho vídeňského lékaře, něco málo přes dva metry vysoké Anně. Ze sňatku však sešlo, stejně jako předtím sešlo ze vztahu s berlínskoku cirkusovou artistkou. Poslední ženou, která se podle dochavané korespondence se svou kamarádkou chtěla za Drásala provdat, byla jistá Marie Pečeňová z Fryštáku, údajně starší než Drásal. Jejich milostný vztah však ukončila Drásalova předčasná smrt.

Obr Drásal zemřel 15. prosince 1886 na chrlení krve."Před jeho smrtí projevilo britské muzeum a Londýnská akademie zájem o jeho kostru a nabízeli velké peníze, ale Drásal odmítl a v poslední vůli si vymínil pokoj po smrti a umístění kamene v jeho velikosti na hrobě. Rakev, do které byl Drásal uložen, stála 3x více, než rakev normální. Na poslední cestě na městský hřbitov v Holešově ho doprovodily zástupy lidí," uvádí se v tehdeší zprávě kronikářů. Hanácký obr Drásal však rozhodně nebyl nejvyšší. Na celém světě se totiž do dnešního dne našlo čtrnáct vyšších lidí, kteří Drásala převyšovali, leckdy i o pouhý centimetr.V několika moravských muzeích jsou uloženy některé z osobních věcí Josefa Drásala. Patří mezi ně mimo jiné i zlatý prsten, rukavice, opasek, klobouk, vysoké boty, dřeváky a hůl, odlitek Drásalovy ruky, úmrtní list či různá fotodokumentace exhumace, portrét od holešovského malíře Karla Žůrka. Dodnes zůstala uchována i Drásalova figurína v životní velikosti, která je uložena která byla určena pro národopisnou výstavu v Praze v roce 1895.

Josef Drásal se narodil 4.7.1841 v Chromči na Šumpersku. Místní děti s o něm učí ve škole asi stejně, jako jinde vtloukají školákům do hlavy vědomosti o Boženě Nemcové či Janu Nerudovi, dvěma z Nejvyšších Čechů. Na rozdíl od povinného učení děti z Chromče a okolí vyprávění o jejich obrovi baví. Mnohdy se totiž již jen ústně tradují takové legedny a zkazky, že je dnes jen stěží rozeznat, co je pravda a co lidský výmysl.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 27.5.2005 09:18
Titulek: Pravopis
Autor: acdo
40
Myslím že by stálo za to, kdyby si autoři článků po sobě svůj výtvor přečetli, protože téměř v každém článku je nespočet chyb...
Reagovat
Datum: 30.5.2005 23:44
Titulek: pravopis II
Autor: Z.D.
56
při čtení článku mě také napadlo jediné: autor by si své dílo po sobě měl přečíst, případně nahlédnout do pravopisných příruček
Reagovat

NA FLÁM FEST ZADARMO


Hrajte s REJEM o 5 vstupenek na FLÁM FEST, který se uskuteční na zábřežském bazénu v sobotu 9. září. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na festival zadarmo.

Soutěžní otázka:

Kolikátý ročník Flám festu se letos uskuteční?

A) druhý
B) čtvrtý
C) šestý

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na novou animovanou komedii EMOJI VE FILMU, kterou promítá šumperské kino OKO až do 23. srpna, vyhráli Petra Jelínková z Nového Malína, Adéla Borseníková ze Sobotína a Daniel Poštulka ze Šumperka.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně kina OKO Šumperk.