KULTURA

Čarodějnice na Šumpersku, aneb Návrat k pramenům

1. února 2012, 18:15, téma KULTURNÍ ŽIVOT, Text, foto, archiv - ron
Čarodějnice na Šumpersku, aneb Návrat k pramenům Šumperk - ron. Pod poněkud krkolomným, málo srozumitelným názvem - Václav Kaplický, František Spurný a román Kladivo na čarodějnice, aneb Hranice mezi čarovnou fikcí a šumperskou realitou - se poslední lednový den uskutečnila v sále Vlastivědného muzea v Šumperku přednáška Mgr. Zuzany Haraštové, doktorandky z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Téma čarodějnických procesů ve Velkých Losinách a Šumperku je i po více než třech stoletích stále přitažlivé a navýsost poučné. Svědčil o tom i odborný výklad Zuzany Haraštové, která se soustředila zejména na spisovatele historických próz Václava Kaplického a jeho úspěšný román Kladivo na čarodějnice (1963). Při svém badatelském studiu mimo jiné zjistila, že původní rukopis autorovy práce z počátku šedesátých let měl kolem 560 stran. Na základě velmi kritických i odsuzujících lektorských posudků se jeho příprava k vydání opozdila. Musel přistoupit na výrazné krácení a seškrtání celých pasáží. Podstatné však je, že Kaplického román (ve zkrácené podobě) vyvolal hned od svého prvního vydání mimořádný čtenářský zájem, zejména v moravském regionu. Za podpůrné pomoci místního historika Františka Spurného a díky uvolněné společenské situaci v závěru šedesátých let se román dočkal působivého zfilmování (1969) režisérem Otakarem Vávrou. Od té doby začalo téma moravských čarodějnic a hlavně historické reality žít svým vlastním, dobře vyfabulovaným životem. Ačkoli se referující Zuzana Haraštová několikrát snažila rozkrýt stále trvající rozpor mezi „fikcí a realitou“, vždy skončila u (známého) konstatování, že je třeba neustále se vracet k pramenům - ad fontes.

Pokud bude někdo chtít pravdivěji porozumět pohnutým a tragickým událostem, které se v našem regionu po roce 1678 udály, nemůže vycházet pouze z Kaplického stylizovaného románu a Vávrova sugestivního filmového vypravování. Zejména odborníci a vědci by neměli pokračovat ve zpracování a výkladu čarodějnických procesů zejména průzorem Kaplického uměleckého románu. Jen obtížně mu někdo může vyčítat tu či onu historickou „nepřesnost“ (například, že Boblig údajně nemohl znát Malleus Maleficarum, původní latinský středověký spis, Kladivo na čarodějnice). Román přece nepopisuje a nevykládá životní pravdu, ale výhradně uměleckou - a ta se vědomě odlišuje od přesného historického děje. Právě Kaplickému nelze vůbec vyčítat nedostatek historické erudice. Ba naopak. Jeho román dosud nahrazuje nedostatek odborné literatury, která by k danému tématu sdělila mnohem zásadnější a hutnější poznání.

Přednáška nastolila potřebu, aby se šumperský region nadále věnoval objasňování kořenů zla čarodějnického moru zrozeného z nevzdělanosti a pověr. Současně by mohla radnice (nebo někdo jiný vlivný) iniciovat zcela unikátní krok a pokusit se od dědiců Václava Kaplického získat první, rozsáhlejší a nepublikovanou verzi románu Kladiva na čarodějnice, jehož kritické vydání by mohlo být zcela nepřehlédnutelným a záslužným počinem. Aspoň jeho zapůjčená kopie by výrazně obohatila například stálou šumperskou expozici Čarodějnických procesů, nebo městskou knihovnu...


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 2.2.2012 04:14
Titulek: je třeba neustále se vracet... nastolila potřebu
Autor: PoněkudKrkolomnýNesrozumitelný
104
135
A konkrétnější fakta - historická pravda ad fontes by nebyla? Proč ty obecné kroužící plky?
Reagovat

NA DYMYTRY ZADARMO


Hrajte s REJEM o pět vstupenek na koncert skupiny DYMYTRY, která vystoupí v pátek 27. října v kulturním domě v Zábřeze. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na metalový koncert zadarmo.

Soutěžní otázka:

Jaká image je typická pro členy kapely Dymytry?

A) Zahalují si tváře
B) Oblékají se do kožichů
C) Všichni nosí plnovous

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na festival DŽEMFEST, který se uskuteční v pátek 20. října v Domě kultury Šumperk, vyhráli Klára Hollarová ze Šumperka a Petr Horáček z Mohelnice.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně DK Šumperk (po-pá, 14-18 h).